Klubové honičské zkoušky, Strakov 5. - 6. 11. 2021

06.11.2021

Honičské zkoušky. Jedna velká neznámá pro mě i pro našeho dvouletého Garyho. Premiéra pro oba. Vyšší dvoudenní zkoušky, kdy první den jdeme naháňku a druhý den nejspíš zbytek disciplín. V pátek jsem ani nemohla dospat, abychom nepřijeli pozdě nebo neodjela do práce jak je zvykem v pracovním týdnu. Na sedmou hodinu ráno jsem vyrazili směr hospodu U Sitařů v Kozlově. Byla jsem ráda, že jsem viděla známé tváře a tak stres trochu opadl. Po osmé hodině proběhl nástup všech střelců, honců, nás zkoušejících a rozhodčích. Následovalo také vylosování našeho soutěžního čísla. Na zkoušky se nakonec dostavili dva psi a dvě feny. Já jsem nám vytáhla los číslo 3. Proběhlo přemístění do honitby, kde jsem byla ráda za vyšší vůz poháněný 4x4. Oblékla jsem na sebe reflexní vestu, čepici, připravila si zbraň a Garymu GPS sledovací obojek s přijímačem pro mě. Čekala nás obstoupená leč se slíděním. Garyho jsem na začátku vypustila a ihned se chytl stopy a hledal. Po chvilce někdo vyšlápl zajíce a Gary nasál teplou stopu a hlásil. Měla jsem radost o to ještě větší, že vše viděl vrchní rozhodčí a my jsem tím měli splněnou hlasitost se známkou 4. Pokračovali jsme dál, terén byl zatím velmi mírný a bylo to jako procházka. Gary byl chvílemi až 800 metrů vzdálený. Dotlačili jsem jednu stranu údolí a přešli na druhou, když jsem přecházeli potůček tak si mě Gary kontroloval, že stále jdu ještě v tlaku. Za potůčkem však přišel na nějakou stopu a odběhl. Čekali jsme na psi před houštinou a v té chvíli jsem přišli na to, že se Gary "motá" na stejném místě. Nejspíš něco stavěl, nebo se nachomýtl k postřelenému kusu. Úspěšně jsme dotlačili i druhou stráň a u konce leče se Gary u mě objevil a mohli jsme vyrazit k autu. 

Přesunuli jsme se nahoru nad údolí a šli na odložení. Věděla jsem, že je Gary unavený tak jsem věřila, že zůstane na místě. Rozhodčí ukázali v jaké oblasti Garyho mám odložit. Chtěla jsem dojít tak jsem šla na jistotu a radši ho uvázala. Odložení proběhlo bez ztráty pomyslné kytičky a já měla radost. Ještě zvládnout chůzi u nohy a mohli jsme na svačinu. Gary šel krásně a já měla radost z další dokončené disciplíny se známkou 4. Čekala nás svačina a chvíle odpočinku jak pro psa tak vůdce. Během obědové pauzy se rozhodčím přihlásil střelec, který viděl Garyho jak mu hlásil a držel postřeleného divočáka na jednom místě a pak se na něj pověsil pod slecho. Což byla asi poslední kapka pro postřeleného čuníka. Střelec příběh vyprávěl velice barvitě a já byla na Garyho hrdá jak skvělou práci odvedl. Díky této výpovědi rozhodčí Garymu zanesli do tabulky hlášení/stavění v tlaku na černou zvěř. Padla jedna hodina a my jsme vyrazili do druhé leče, kde šli jenom naši zkoušející psi a dva bordíci. Ke vší smůle jsme my ani naši psi nenarazili na kus zvěře. Jenom po ukončení leče vyběhlo srnčí. Přesunutí k autům a poslední disciplína prvního dne byla před námi. Chování na stanovišti. Zrovna této disciplíně jsem nevěnovala tolik pozornosti při nácviku. Gary ji vždy zvládl v klidu tak jsem se ani nebála. Což byla chyba. Jak to tak bývá, tam kde se vůdce nebojí nastane problém. Disciplína začala a mladý pán vstal. To se jako chyba nepočítá, ale pak jsme se střetli pohledem a on na mě měl tendenci vyskočit a pak celou dobu stál otočený zády. Tušila jsem náš konec, který by mě mrzel po tak vydařené naháňce. Začalo poprchávat tak jsem se všichni přesunuli k nedaleké hájence Kozlov. Zde proběhlo ukončení páteční naháňky, kde hospodář zmínil pro nás úžasnou zprávu, že do dalšího dne postupují tři psi. Měla jsem radost. Věděla jsem, že postupujeme. Proběhl přesun do místního hostince. Po poradě rozhodčích nám ze všech disciplín krom chování na stanovišti sdělili bombastické známky 4 a z již zmíněné obávané disciplíny známku 2. Čekala nás večeře a přátelské zhodnocení celého dne nad skleničkou kofoly. Okolo páté večer jsem vyrazila domu, abych vyvětrala ještě pana Cyrilka s Metem.

Sobota ráno přišla velice brzy a my jsme vyrazili směr hájenku Kozlov. Čekali nás poslední dvě disciplíny. Obůrka a dosled na pobarvené stopě šlapané. Z obůrky jsem po pátku až tak strach neměla. Vyslechli jsme si samá krásná hodnocení rozhodčích při zhodnocení této disciplíny. Gary pracoval famózně. Kus nadbíhal a ani chvilku ho nenechal stát v klidu. Hlasitost předvedl skvěle. Tak a teď to mělo přijít dosled. Náš los šel na stopu číslo dvě měla jsem obavu. Před čtrnácti dny ji vypracoval hrůzostrašně. Zato dneska? Nevěřila jsem vlastím očí. Pes, který šel na konci napnutého řemene pracoval naprosto přesně a věděl po jakém pachu má jít. Díky nedůvěřivosti vůdkyně však jednou sešel. Kus na konci dohledal excelentně a krásně si ho popotáhl. Už když jsem vypouštěla Garyho ke kusu černé zvěře mě do očí vyhrkli slzy štěstí. Byla to krásná chvíle, kdy dojdete svoje první honičské zkoušky se svou první brakou. Naprostá bomba. U vyhodnocení poslední disciplíny Garyho pochválili za pěknou práci a vůdkyni trochu pokárali, že kdyby nechtěla opravovat mohli dojít stopu ve známce 4.

Proběhl přesun na hájenku, kde vrchní rozhodčí odvedl velice skvělou práci v snad rekordním čase. Zapsal všechny známky do tabulek, výsledky do rodokmenů a vyplnil diplomy. Dali jsme si oběd a šlo se na vyhodnocení. Garyho jméno vyhlásili jako poslední a ještě se slovy, že se stal vítězem zkoušek. To co jsem v té chvíli pociťovala se nedá snad ani popsat.. Dvouletý pes došel honičské zkoušky ve druhé ceně. Jsem na něj hrdá jakou předvedl práci a těším se na jeho letošní naháňkovou sezónu, kde předvede svoje kvality. Bonusem za naši přípravu zkoušky se stala krásná cena odlov daňka II. VT v oboře Bulhari.

Chtěla bych ještě jednou poděkovat všem, kteří se podíleli na uspořádání zkoušek, které si budu hodně dlouho pamatovat. Organizace, terény, rozhodčí a spolu soutěžící vše bylo bez chyby. Speciální poděkování patří také těm, kteří nám pomohli s přípravou na zkoušky. Jsem ráda, že jsou mezi námi lidé nadšení pro výcvik loveckých psů.

Garet z Bolechů vršku - ZH II. cena 175 bodů, Vítěz zkoušek


Přidávám ještě pár fotek z celého průběhu zkoušek :)