Svatováclavský pohár, Houšťka 31. 9. – 1. 10. 2017
V sobotu jsem se s Metem vydali směrem Stará Boleslav na Svatováclavský pohár, které ho jsem se zúčastnila již před třemi lety, akorát s Cyrem. Ráno na nástupu jsme si vylosovali číslo sedm, které nás zařadilo do druhé skupiny, která šla lesní zkoušky. Odjeli jsme na "malý les". Začali jsme vyhledáváním, které většinu času strávil v přilehlých nízkých borovicích a z toho důvodu jsme byli ohodnoceni známkou 3. Přešli jsme o kousek vedle, kde jsme provedli odložení, které se mi zase zdálo neskutečně dlouhé... Met vydržel a dostali jsme 4. Chůzi jsme také zvládli na 4 a pak už jsme přejeli na dohledávku. Tam najednou přišel zkrat. Ke kusu došel a zůstal nad ním stát. Jak když přemýšlí zda-li to je opravdu ono... Nevydržela jsem to a dala povel. Met v tu chvíli vzal zajíce a utíkal s ním ke mně. Následovala poslední disciplína z malého lesa a to vlečka. Nasadila jsem Meta a nezůstalo mi nic jediného než doufat, že nad ním zase nebude přemýšlet. Přišel a krásně mi ho donesl. Od rozhodčího jsem se dozvěděla, že ke kusu došel a bez přemýšlení ho vzal. Šli jsme na oběd, kde si Met trochu odpočal a nabral síly na barvu a práci před ní. Na barvu jsme šli jako druzí v pořadí. Poprvé jsem šla na zkouškách šoulačku a byla jsem z toho trochu nervózní. Met však předvedl parádní práci a dostal za 4. Mě bylo doporučeno, abychom trochu zmírnila a zjemnila své pohyby. Následovala barva. Nasazení proběhlo v pořádku, ale Met začal jít s vysokým nosem. Pro mě naprostá novinka... Stihli jsme třikrát sejít. Během cesty jsem ho i musela na chvilku nechat lehnout, aby se zklidnil. No a na závěr barvy se nám povedlo přejít kus. Tudíž pro nás den skončil. Velice mě to mrzelo. Kus jsem měla za sebou zhruba dva kroky...
Nevěšela jsem hlavu a vyrazila jsem domu, abych mohla doma vzít Cyra ne večerní tah na kachny.
Nedělní ráno bylo zajímavější. Začali jsme vlečkou na poli s bažantem. Meta jsem nasadila a po prvním zálomu zahnul ostře doleva, následně kus volně dohledal. Tudíž najednou známka 2 a tak už nám o nic nešlo. Chůzi u nohu zvládl skvěle. Na vyhledávání jsme dostali 3, protože na začátku se moc netvářil, že by měl pracovat. Dohledávka pohozené proběhla na jedničku. Následovala aport v terénu, kde Met vyrazil bez mého povelu. Tidíž známka 1. No a o chvilku déle, předvedl podobnou práci, ale na vlečce se srtnatou. Nasazovala jsem ho třikrát a v jednu chvíli i vypadal, že zajíce zapírá. Naštěstí se aspoň vešel do časového limitu a zajíce donesl. Poslední disciplínou byla kachna z hluboké vody, která proběhla ukázkově za 4. Tímto Met dokončil Podzimní zkoušky ve III. ceně se 184 body. Doufám, že si příští rok budeme moc napravit reputaci.
Cheek to Cheek Jack the Bear - PZ III. cena 184 bodů